Na Britských ostrovech se hry podobné fotbalu a ragby hrály minimálně od dvanáctého století. Od čtrnáctého do sedmnáctého století bylo hraní míčových her tohoto typu dokonce zakázáno četnými zákony (protože neproduktivní hraní her odvádělo pozornost od důležitějšího tréninku s lukem). Moderní vývoj ragby a fotbalu pak datujeme na počátek devatenáctého století. Právě v tomto období se začíná hra provozovat na školách, aby se podpořil týmový duch a tělesná kondice mladých mužů. Poté vznikají první kluby a spolky, kde mladí muži, většinou absolventi soukromých prestižních škol, i po odchodu do života pokračují s oblíbenou hrou, kterou postupně roznášejí do armády a tehdejších britských kolonií, ale i mezi ostatní členy britských ostrovů. Je to právě díky industriálnímu pokroku a rozmachu železnic, že se v důsledku většího množství volného času a snadnému cestování hra rozmáhá po celé Británii a do kolonií.
V této době však sport nazývaný jednoduše „football“, protože se při něm kope do míče nohou, nemá ustálená pravidla. Hraje se s míčem více či méně kulatého tvaru, hraje se na vymezeném hřišti zhruba obdélníkovitého tvaru, počet hráčů není stanoven a do míče se nejen kope. Je to především právě ve škole v Rugby, kde se prosazují pravidla umožňující skolení/složení protivníka a klíčově hraní míče rukou. Přesto i v Rugby nejsou pravidla nikterak ustálena. Při utkáních soupeřících škol, jako např. Rugby, Harrow, Eton, Winchester nebo Westminster bylo zvykem dohodnout pravidla pro konkrétní zápas. Nebylo neobvyklé, že se strany dohodly hrát jeden poločas bez skládání a rukou a druhý poločas podle pravidel umožňující obojí. Důležité je že do roku 1820 však nošení míče nepovolovala žádná pravidla / škola. Právě na škole v Anglickém hrabství Warwickshire ve městě Rugby pak dochází k průlomu, kdy v roce 1823 udajně hráč William Web Ellis bere do rukou míč a běží s ním k brankovišti protihráče.
Tento způsob hry se na škole ujal a do poloviny století se proto často mluví o pravidlech podle Rugby, kdy protikladem byla většinou pravidla školy Harrow, neumožňující skládání ani nošení míče. V roce 1839 se na Univerzitě v Cambridge pořádalo přátelské utkání mezi absolventy z Etonu a z Rugby, používání rukou hráči z Rugby se stalo dost kontroverzní a v důsledku došlo k první kodifikaci fotbalu/ragby pod tzv. Cambridge Rules z roku 1848. Tato pravidla umožňovala skládání i hraní rukou, kde míč bylo možné nést poté co byl chycen přímo ze vzduchu. Tato pravidla však byla roku 1863 změněna a skládání a hraní rukou bylo zakázáno.
Ve stejné době došlo k setkání zástupců jedenácti předních škol v Londýně, kde došlo k založení „Football Association“ dodnes fungující pod tímto názvem v Anglii (např. známý FA Cup atd.). Při setkání byla sepsána kompromisní pravidla, která ovšem nakonec nebyla schválena a došlo k adoptování nových pravidel z Cambridge. Několik zastánců hry podle pravidel Rugby z asociace proto odchází, např. Blackheath, další se ze stejné preference k pravidlům z Rugby nepřidávají.
V roce 1871 pak dochází k založení „Rugby Football Union“ tedy Svazu Rugby fotbalu, který funguje dodnes a spravuje ragby v Anglii. Do roku 1880 zakládají vlastní svazy Skotsko, Wales i Irsko. První mezinárodní zápas se odehrál v roce 1881 mezi Anglií a Skotskem.
Historie českého rugby
Zakladatelem českého ragby je autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora, který jako první přeložil pravidla hry z francouzštiny. Česká rugbyová unie byla založena v roce 1926.
Partneři klubu
